jste zde: úvodní ›  Památky ›  Přírodní památky


Přírodní památky


Boubínský prales
o rozloze 666,42 ha je vyhlášen národní přírodní památkou od roku 1858. Světově známé jádro Boubínského pralesa, tvoří zejména buk, smrk a jedle, patří mezi nejzachovalejší zbytky původních šumavských horských lesů. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 – 400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z lesa tvořeného převážně bukem, udivující jsou rozměry a zajímavé tvary kmenů s deformacemi, jako jsou dvojáky, chudové kořeny a jiné zajímavosti. Největší boubínský smrk nazývaný „Král smrků“, který padl 4.12.1970, měl ve výšce 1,3 m obvod 508 cm, výšku 57,4 m a objem téměř 30 m3. Boubínské jezírko (925 m) bylo vybudováno v r. 1836 jako umělá vodní nádrž umožňující plavbu dřeva z boubínských lesů ke sklárnám v Lenoře. Rozloha jezírka je 0,37 ha.


Trojmezná hora Přírodní památka Trojmezná hora leží v katastrálním území obce Nová Pec. Zahrnuje masiv Trojmezné a Plechého s Plešným jezerem. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1923, zaujímá rozlohu 386,57 ha a je v nadmořské výšce 1060 - 1378 m. Přírodní památka Trojmezná hora chrání rozsáhlý komplex smrkových porostů nejvyšších poloh české části Šumavy, horské smrčiny, bukové porosty, kamenná moře a ledovcové Plešné jezero. V oblasti přírodní památky je nejrozsáhlejší lokalita na Šumavě s výskytem chráněné borovice kleče. Na území přírodní památky se daří vzácným a ohroženým druhům rostlin a živočichů. Přírodní památka Trojmezná hora je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Oblastí přírodní památky prochází zelená turistická značka.

Vltavský luh Přírodní památku Vltavský luh najdeme na soutoku Teplé a Studené Vltavy, jižně od města Volary. Přírodní památka je I. zóna Národního parku Šumava. Území je chráněno jako přírodní památka od roku 1989, zaujímá rozlohu 1714,33 ha a je v nadmořské výšce 730 - 765 m .Přírodní památka Vltavský luh chrání rozsáhlé údolní rašeliniště na soutoku Teplé a Studené Vltavy. Většina plochy údolního rašeliniště je porostlá klečovou formou borovice blatky. Na okrajích se nachází porosty břízy pýřité a břízy karpatské. Vyskytuje se zde i vzácná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Z dalších vzácnějších rostlin tu roste i blatnice bahenní, kosatec sibiřský, vachta trojlistá aj. Ze vzácných a chráněných živočichů se zde vyskytují např. perleťovec severní a perleťovec mokřadní. Hojné jsou zde i zmije. V rašeliništi je rozsáhlý porost tzv. "kostlivčích" stromů. Jsou to uschlé, osaměle rostoucí stromy, které byly poškozeny podzemním požárem rašeliny a odumřely jim kořeny. Nad krajinou tak ční vybělené pahýly připomínající kostlivce. 

Čertovo jezero Jezero ledovcového původu na jihovýchodném svahu Jezerní hory. Vodní plocha se nachází v nadmořské výšce 1030m, její rozloha je 9,7ha a hloubka jezera dosahuje místy 36m. Jako jediné ze šumavských ledovcových jezer náleží k povodí Dunaje. Jezero patří k nejnavštěvovanějším místům západní Šumavy a spolu s Černým jezerem je vyhlášeno přírodní rezervací. Jezero obklopuje pralesovitý smrkový porost.

Prášilské jezero Je ledovcového původu, má rozlohu 3,7 hektaru a dosahuje hloubky 15 metrů. Nachází se ve výšce 1080 metrů. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do říčky Křemelné. Jezero je součástí přírodní rezervace. Přístupné je z Prášil, po červené značce je to cca 5 km. Trasa dále pokračuje na rozhlednu Poledník.

Povydří Přírodní památku Povydří najdeme severozápadně od obce Horská Kvilda a podél toku řeky Vydry. Přírodní památka je I. zónou Národního parku Šumava. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1987, zaujímá rozlohu 660,6 ha a je v nadmořské výšce 640 - 1113 m. Přírodní památku Povydří tvoří kaňonovité údolí řeky Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Odvedením části vod řeky do Vchyninsko -Tetovského kanálu je síla toku Vydry značně oslabena. Na svazích jsou k vidění četná kamenná moře a nad nimi skalní útvary zvané hrádky, např. viklan Baba, Mnich, Pana. Povydří je zajímavé zároveň i z hlediska botanického či živočišného. V oblasti památky roste prha chlumní, plavuň vidlačka, kapradinka skalní,lýkovec jedovatý a lilie zlatohlávek. Přírodní památkou prochází trasa naučné stezky Povydří.


Tříjezerní slať Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km).

 


Další tipy

Ubytování a pokoje

Ubytování na Šumavě

Vaši dovolenou můžete strávit v útulných pokojích či apartmá s komfortním vybavením....

Více o ubytování

Památky v okolí

Stravování

Nechte se zlákat také úchvatnými výlety za památkami v okolí penzionu U Černého kohoutka. Nabízí se mnoho nádherných historických památek...

Více o památkách
   
   
   
Zažijte pohodu a okouzlující místa Šumavy ...